Naši osmáci se v rámci praktických činností pustili do výroby stoliček ze smrkového dřeva. Z hromady hranolků, co zpočátku vypadaly spíš jako materiál na táborák, vznikly poctivé konstrukce – některé s přebytkem lepidla, jiné s nedostatkem pravých úhlů, ale všechny s obrovským nasazením. Vrtačky bzučely, vruty vzdorovaly a piliny létaly, ale nakonec se dřevo poddalo a stoličky stály. Většinou rovně.
Pak přišla fáze čalounění – látky, molitany a sponkovačky se změnily ve výtvarné zbraně hromadného pohodlí. Vznikly sedáky měkké, barevné a hlavně vlastnoručně vyrobené. Každá stolička jiná, všechny originální – a všichni spokojení, i když někteří si radši sedli vedle.
